Zpráva

Údolí Moravice

Lokalita se nachází jihovýchodně od obce Žimrovice. Údolí provází tok řeky Moravice a některých přítoků přibližně od Albrechtického mlýna do Hradce nad Moravicí, který leží 7 km J od Opavy. Významná, izolovaná lokalita jinak horského druhu střevlíka hrbolatého, lokalit a výskytu přástevníka kostivalového. Úsek Moravice od Hradce nad Moravicí po Albrechtický mlýn (ř. km 8 - 14) představuje velmi významnou lokalitu s bohatou populací obou druhů vranek.

Kód lokality: CZ0813474
Katastrální území: Domoradovice, Hradec nad Moravicí, Lesní Albrechtice, Žimrovice
Rozloha: 129,6264 ha
Nadmořská výška: 276 - 458 m n. m.
Navrhovaná kategorie ochrany: PP

Předmět ochrany:
přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) 
střevlík hrbolatý (Carabus variolosus)
vranka obecná (Cottus gobio)

Popis lokality: 
Reliéf je tvořen prudkými svahy údolí Moravice na jejichž dně se vytváří plochá údolní niva. Moravice zde představuje vodní tok se zachovalou přirozenou strukturou dnových sedimentů a stabilizovaným průtokem vody pod vodními nádržemi Kružberk a Slezská Harta. Zachovalý přirozený porost listnatých a smíšených lesů typických pro Oderské vrchy v zaříznutém údolí přirozeně meandrující řeky Moravice. V lesních porostech převládají acidofilní bučiny L5.4, v menší míře jsou zastoupeny květnaté bučiny L5.1, v části území se vyskytují lesní smrkové kultury. Na prudkých svazích převážně v blízkosti vodního toku jsou místy vyvinuty suťové lesy L4. V nelesní vegetaci převažují aluviální psárkové louky T1.4 a mezofilní ovsíkové louky T1.1, z dalších biotopů jsou zastoupeny vlhké pcháčové louky T1.5, dále např. porosty vysokých ostřic M1.7 a štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin S1.2. Střevlík hrbolatý se vyskytuje ve vlhkých částech lesních porostů, přástevník kostivalový využívá okraje luk a paseky. Vranka obecná obývá mělčí partie neupraveného úseku řeky Moravice.

Management lokality:
Zachování přirozeného druhového složení lesních porostů, výsadba původních druhů dřevin. Ponechání starých stromů a mrtvé dřevní hmoty. Těžba dřeva je v minimální míře možná, ovšem bez použití těžké mechanizace a za vyloučení holoseče. Je nutné rovněž vyloučit případné odvodňování lokality.
Louky a lesní lemy je nutno udržovat kosením s odstraněním biomasy, případně odstraňovat náletové dřeviny. Vhodné je sečení v co nejpozdějším (podzimním) termínu. Je zapotřebí likvidovat křídlatku.
V zájmovém úseku toku je nutné omezit či zcela vyloučit vodohospodářské aktivity, které by vedly k poškození biotopu druhu. Jsou to zejména zásahy do morfologie dna a břehů v neupravených úsecích. Za velmi škodlivý zásah je nutné považovat odstraňování štěrkových sedimentů z koryta. Vzhledem k nízké mobilitě druhu je rovněž nežádoucí budování migračně neprostupných příčných staveb. Negativně působí rovněž vzdutí nad stupni, které mění charakter proudění v toku. Zvláštní pozornost je nutné věnovat stávajícím i zamýšleným odběrům vody, kdy hrozí ovlivnění průtokového režimu a následně změna ekologických podmínek. Veškeré případné zásahy do koryta musí probíhat mimo období tření a ranného vývoje jedinců (březen - duben). Rovněž je v tomto období nutné omezit práce v úsecích situovaných proti proudu, při nichž vzniká zákal.
Vhodnými opatřeními jsou naopak koncepčně realizované revitalizace v zájmovém úseku toku, ale také v úsecích navazujících.

frame-scrollup